Nemyslete si, že v Karlovarském kraji by se děti na školním výletě nudily. Ani náhodou. Památky a zajímavosti jsou tak rozmanité a pestré, že si zde vybere každý. Posuďte sami. Nebudete vědět co dříve. A to jsme ještě ani nezmínili nedaleké Františkovy Lázně, Mariánské Lázně a překrásnou klidnou přírodu Slavkovského lesa.
Prameny
Největším, nejsilnějším, nejvydatnějším, neznámějším pramenem ve Varech je Vřídlo. Vřídlo vyvěrá o teplotě 72 stupňů. A z toho důvodu jsou nejvhodnější pro jeho pití kelímky s násoskou, která umožní ochlazení minerálky. Každou minutu vyvěrá ze čtyř jímacích vrtů Vřídla 2 000 litrů termální vody. V Karlových varech je 80 pramenů, z nich 15 je přístupných veřejnosti. Ale je zde řada dalších vývěrů termy a plynu a jedním z těch míst, z těch nejnižších míst v údolí Teplé, je právě koryto řeky. Když se projdete od lázeňského domu Wolker, od Divadelního náměstí až za Vojenský lázeňský ústav, tak když budete hodně pozorní, uvidíte v řečišti Teplé bubliny plynu. Je to důkaz aktivity celého termálního území, té užší vývěrové zóny, ve které vyvěrají všechny prameny.
Při exkurzi uvidíte části původního potrubí, proces pokameňování karlovarských suvenýrů, vývěry termominerální vody či vzácné organismy.
" Trojúhelník lázní dotváří Karlovy Vary a Františkovy Lázně. "
Exkurze pod podlahu vřídelní kolonády. Uvidíte například divoké vývěry pramenů.
Prameny jsou významným příjmem pro město, které si uvědomuje jejich cenu a závislost na nich. Snaží se proto o jejich ochranu. V minulosti se totiž stalo, že prameny vyschly.
Pití minerální vody je nejdůležitější částí karlovarské léčebné kúry. Doporučuje se konzultovat s lékařem a vypít 2 deci během 3-10 minut.
Pokud chcete mít kapánek léčivé minerálky doma kupte si v místní lékárně Vřídelní sůl.
Fukncionalistická kolonáda ukrývá nejsilnější karlovarský pramen Vřídlo.
V okolních lesích je mnoho značených nenáročných procházek s krásnými vyhlídkami na centrum Karlových Varů.
Nejlépe Vám bude chutnat z placatých lázeňských pohárků, které mají násosku, ve které se horká voda ochladí.
Kolonády
Centrum Karlových Varů vás okouzlí lázeňskou zónou s pěti kolonádami. Kamenná, dřevěná, litinová, neorenesanční nebo funkcionalistická.
Na Vřídelní kolonádě gejzír vřídla vystřikuje do výšky 12 metrů a to díky obsahu oxidu uhličitého. Je to podobný proces jako u šampaňského. Žádné čerpadlo.
Něžná, bílá, ze dřeva vyřezávaná je Tržní kolonáda. Zastřešuje krom jiných pramen Karla IV. Podle pověsti si tu u vývěru tohoto pramene léčil bolesti sám císař Karel IV.
Za touto stavbou stojí architekti Fellner a Helmer, tito pánové otiskli v 19. století svou nesmazatelnou stopu do tváře města.
No a právě tady se konají pravidelné kolonádní koncerty.
Dřevěná, bílá, romantická, nezapomenutelná. Tržní kolonáda. Atmosféru dotváří pravidelné kolonádní koncerty.
Mlýnská kolonáda působí mohutně a majestátně díky korintským sloupům.
Velkolepé, viďte? Mlýnská kolonáda.
Grandhotel Pupp
Rozhodně nebudeme dělat reklamu nějakým hotelům. Nicméně tento si to zaslouží. Je totiž chráněn, jako kulturní památka České republiky. Synonymem pro tradici a kvalitu v Karlových Varech je grandhotel Pupp. Právě toto je místo, kde se psala historie.
Víte, jak vznikly puky na kalhotách?
Když navštívil Vary britský král Eduard VII, Bydlel samozřejmě v Puppu. Šel před večeří na procházku do lesa. A kdoví kudy chodil a co v tom lese dělal. Nicméně roztrhl si kalhoty. V nejbližším krámku si koupil kalhoty nové. Jenže ty dlouho ležely složené a nebyla možnost je vyžehlit. Šel tedy na večeři s pomačkanými kalhotami. Vznešené dámy i pánové si všimly podivných čar na nohavicích a aby nezůstali pozadu, druhý den přišli pánové v kalhotách s nažehlenými puky. A tak vznikly puky na kalhotách.
V Café Pupp střeží tradici zakladatele dynastie rodu Puppů Johanna Greorga, který byl váženým karlovarským cukrářem. A podle jeho receptury se dodnes připravuje dort Pupp, který obsahuje také Becherovku.
Grandhotel Pupp...
si nenechte ujít...
...užijte si zde kávu a lahodný zákusek...
Rozhledna Diana
Od hotelu Pupp vyráží historická lanovka k rozhledně Dianě. Vozí hosty z kolonády již více než 100 let. Kdo nebyl na Dianě jako by nebyl ani v Karlových Varech, říká se. Na rozhlednu se dostanete výtahem, sportovně založení návštěvníci potom vyšlápnou 150 schodů.
Kdo nebyl na Dianě, jako by nebyl v Karlových Varech...říká se.
Vyhlídka Karla IV.
Nejstarší stojící karlovarská rozhledna byla na oblíbeném vyhlídkovém místě nad městem v lázeňských lesích vystavěna již v roce 1876. Pseudogotická cihlová rozhledna v podobě minaretu se dvěma vyhlídkovými ochozy byla postavena jako kopie rozhledny v severoněmeckém Schleswigu. Rozhledna tehdy nesla jméno Vyhlídka císaře Františka Josefa a byla zpřístupněna v lázeňské sezoně roku 1877.
Rozhledna plnila rovněž funkci altánu a hned po svém otevření se dočkala velkého zájmu návštěvníků z řad lázeňských hostů. Z prvního ochozu rozhledny byly při různých oslavách odpalovány ohňostroje. V době po první světové válce byla rozhledna přejmenována na Josefovu vyhlídku a od doby po druhé světové válce se nazývá Vyhlídka Karla IV. V roce 2001 prošla tato jedinečná stavba celkovou rekonstrukcí.
Rozhledna Goethova vyhlídka
Podnět ke stavbě rozhledny na Výšině věčného života nad Karlovými Vary dala belgická princezna Stefanie, manželka rakouského korunního prince Rudolfa Habsburského, která byla ohromena zdejším výhledem při jedné ze svých procházek do okolí lázeňského města. Honosný objekt stylové výletní restaurace doplněný vyhlídkovou věží byl vystavěn v letech 1888 – 1889 podle projektu významných vídeňských architektů Ferdinanda Fellnera a Hermanna Helmera. Slavnostní otevření objektu, který dostal název Vyhlídka korunní princezny Stefanie, se konalo dne 21. července 1889.
Místo se ihned stalo velmi vyhledávaným cílem vycházek lázeňských hostů. K rozhledně však vedla dosti dlouhá trasa kopcovitým terénem, začalo se proto uvažovat o výstavbě lanové dráhy spojující výšinu s centrem lázní. Přípravné práce však zastavila první světová válka. V roce 1918 byla rozhledna přejmenována na Stifterovu vyhlídku a roku 1945 dostala název Stalinova. Od roku 1957 se rozhledna jmenuje Goethova vyhlídka.
Císařské lázně
Reprezentativní lázeňská budova v soudobém módním architektonickém slohu byla vystavěna v letech 1893 – 1895 podle projektu slavných vídeňských architektů Ferdinanda Fellnera a Hermana Helmera na pozemcích bývalého měšťanského pivovaru v jižní části města Karlovy Vary. Slavnostní otevření objektu proběhlo dne 5. května 1895 uložením závěrečného kamene. Císařské lázně bývaly reprezentativním lázeňským zařízením s nejmodernějším provozem v tehdejší rakousko-uherské monarchii.
Pseudorenesanční patrová budova připomíná svým podkovovitým půdorysem spíše divadelní budovu. Zdobná architektura budovy napodobuje francouzskou renesanci, spojující renesanční a barokní stavební prvky se secesními dekorativními motivy. Interiéry lázeňské budovy v sobě skrývaly všechny tehdejší nejmodernější vymoženosti a neobvyklý komfort. Součástí budovy byl tzv. Zanderův sál s mechanickým cvičebním nářadím pro švédskou léčebnou gymnastiku podle metody dr. Zandera. K lázeňské budově podzemní chodbou připojen objekt Rašelinového pavilonu pro přípravu rašeliny ke koupelím.
Objekt Císařských lázní, od roku 1918 nazývaných Lázně I, byl využíván k balneologickým účelům až do konce 80. let 20. století. Následně bylo v Zanderově sále provozováno kasino. Od roku 1994 byla nakonec budova uzavřena a chátrala. V roce 2008 byl objekt bývalých Císařských lázní bezplatně převeden na Karlovarský kraj. V posledních letech prochází lázeňská budova, která byla prohlášena Národní kulturní památkou, postupnou obnovou.
Zámecká věž
Třípatrová hranolová věž na skále nad Tržištěm v historickém centru města je posledním pozůstatkem malého gotického hrádku, který nechal vystavět císař Karel IV. patrně již v době kolem roku 1358. Během velkého požáru města v roce 1604 bývalý hrad vyhořel a změnil se ve zříceniny. Roku 1608 byla velká věž upravena na městskou hlásku. V roce 1766 byla věž po dalším požáru doplněna arkádovým ochozem, ze kterého byli slavnostně vítáni fanfárami významní hosté lázeňského města. Později se odtud každoročně slavnostně zahajovala lázeňská sezóna. V roce 1911 byl ke skále pod Zámeckou věží přistavěn mohutný výtah podle projektu Friedricha Ohmanna, autora secesní Zámecké kolonády.
Motýlí dům
Motýlí dům neboli Papilonia představuje na stovky tropických motýlů s rozpětím křídel až 20 cm. Motýli nemají vrozený strach z lidí. Můžete je tedy pozorovat zblízka a je pravděpodobné, že na vás přistanou. Jsme pro ně totiž velká atrakce. Bát se jich nemusíte, ale prosím nesahat.
Všechny fáze vývoje motýlů máte možnost sledovat na vlastní oči, z bezprostřední blízkosti.
Vánoční dům
unikátní počin jedné pracovité a nadšené milovnice Vánoc a sběratelky medvídků. Uvidíte exklusivní sbírku medvědů a zažijete pohádku Vánoc v každém ročním období. Rozhodně stojí za návštěvu! Vše myslitelné i nemyslitelné, co se týká Vánoc a medvídků, najdete právě zde.
Milujete tu příjemnou, ničím nenahraditelnou předvánoční atmosféru, vůni cukroví, svařeného vína, purpury a vonných františků, krásu třpytivých ozdob, těšení se na příchod Ježíška a radost z dárků? Zavítejte do Vánočního domu a užijte si vánoční atmosféru kdykoliv chcete.
Vánoční dům se nachází v karlovarském zámečku Doubí, který se tyčí nad řekou Ohří. Pod vedením nadšené milovnice Vánoc, která si zde splnila svůj sen, tu vznikla unikátní vánoční výstava. Vánoční dům je otevřen celoročně a umožňuje tak všem návštěvníkům zavzpomínat si na vánoční období a užít si sváteční atmosféru, kdykoliv se jim zachce.
A to není zdaleka všechno. Kromě vánočních dekorací je tady sbírka medvědů. Je to největší sbírka medvědů u nás a čítá víc jak 11 000 medvědů. I Vy sem můžete darovat svého medvídka a poslat s ním jeho příběh, který tu bude zaznamenán. Ať už si vzpomenete na jakéhokoliv medvídka z filmu, pohádky nebo ze ZOO, určitě ho tady najdete v několika provedeních.
Hotel Termal
je poněkud kontroverzní a diskutovaný. Majitelem je stát a dobrou zprávou je, že ministerstvo financi na rekonstrukci už pracuje.
V hotelu se koná každý rok známý světový filmový festival.
Část hotelu s bazénem je v katastrofálním stavu a je ve hvězdách, jak vlastně celá rekonstrukce dopadne.
Lázeňský oplatek
Původně jedna vrstva posypaná cukrem. Později dvě vrstvy naplněné oříšky, mandlemi a kořením.
Všichni známe ten pocit, když to křupne a zavoní a sladká oříšková chuť s polehounku rozplyne po jazyku.
Karlovarské městské divadlo
Pestrý program myslí na všechny věkové i sociální skupiny. Uvádí to nejlepší z produkce českých divadelních scén a zároveň Vám představují úspěšné domácí i zahraniční autory, nezřídka v české premiéře.
Samostatnou kapitolou je výzdoba interiérů.
Malby byly svěřeny dalším renomovaným vídeňským tvůrcům, bratřím Gustavu a Ernestu Klimtovým a Franzi Matschovi. Tato skupina mladičkých malířů (ve věku od dvaadvaceti do pětadvaceti let) za sebou zanechala trvalou vizitku v podobě největšího uměleckého skvostu, ručně malované opony s motivem oslavy básnického umění. Nádhernou práci doplňují i freska nad proscéniem a malby na stropní klenbě.
Sochařskou výzdobu, která zaujme především ve foyeru, navrhl opět Vídeňák, Theodor Friedl. Jeho rukopis nesou i sousoší na průčelí budovy (Múzy), stejně jako antičtí griffoni, strážci vchodu.
Veškerá svítidla a lustr a především kouzelné rokokové lampy na schodišti, navrhli samotní architekti Fellner a Helmer.
Becherovka
Když se vás zeptám na první tři věci, které vás napadnou v souvislosti s Karlovými Vary, tak mezi nimi určitě bude také Becherovka. V rámci prohlídky návštěvnického centra se můžete podívat do prostor, kde se Becherovka vyráběla a skladovala. Bohuslav Pich je jedním ze dvou lidí ve firmě, kteří znají originální recepturu na výrobu Becherovky. Na konci prohlídky návštěvníci ochutnávají čtyři vzorky likérů.
Návštěvnické centrum je nejen velmi zajímavé, dozvíte se spoustu informací, ale je moderní a na vysoké úrovni. Nakoupit můžete druhy Becherovky, které běžně k dostání nejsou.
Součástí prohlídky jsou ochutnávky 4 likérů.
Moser. I voda z křišťálu Moser chutná lépe.
Původní manufakturu založil roku 1857 rytec a obchodník Ludwik Moser a o několik let později se stal dvorním dodavatelem císaře Františka Josefa I. Ve sklárně se používá výhradně bezolovnatý křišťál a říká se, že z křišťálu Moseru i voda chutná lépe. Práce s touto sklovinou je náročná, ale křišťál vyniká vysokým leskem, jiskřivostí a zejména tvrdostí, která umožní detailní broušení a rytí. Nenapodobitelné barvy jsou míchány podle přísně střežených receptur a jsou odvozeny od složení drahých kamenů. Na lidech, kteří tu pracují, je vidět, že svou práci milují a dělají ji celým srdcem. Každý kus skla projde mnoha rukama a není to jen výsledná sklenička nebo váza, ale hlavně příběh lidí. Tradice se dědí z pokolení na pokolení. Krásná ruční práce, je výsledkem úsilí mnoha lidí. Celých 160 let sklárny poznáte v muzeu. Čeká vás poutavý film, nejstarší kolekce i ty nejmodernější kusy.
Žár pecí je ohromný. Návštěvníci mohou přímo do původní fabriky.
Rytci dokážou neuvěřitelná umělecká díla, jejichž cena se někdy šplhá na miliony korun.
Muzeum, které získalo ocenění, za nejlepší muzejní počin.
Nová moderní výstava byla otevřená v roce 2017 a získala Cenu Gloria musaealis za nejlepší muzejní počin.
Karlovy Vary vydají na několik dnů. A co teprve zajímavosti a památky v okolí. Třeba Vánoční dům, hrad Loket, Bečov a jeho relikviář svatého Maura, Důl Jeroným či Svatošské skály. Ale to si necháme do dalšího článku.
Kostel sv Máři Magdalény
Původně středověký gotický kostel sv. Máří Magdalény obklopený hřbitovem byl postaven ve druhé polovině 14. století na návrší nad Vřídlem uprostřed města Karlovy Vary. V roce 1518 byl kostel renesančně přestavěn. Na počátku 18. století byl však již kostel po několika požárech ve velmi špatném stavu. Rozhodnuto proto bylo o demolici kostela a výstavbě nového karlovarského chrámu. Základní kámen kostela byl položen dne 27. dubna 1733. Samotný vrcholně barokní děkanský chrám sv. Máří Magdalény byl poté vystavěn v letech 1733 – 1736 podle plánů významného českého architekta Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Závěrečný kámen do lucerny kostela byl slavnostně položen dne 1. října 1736 byl děkanem Ottickým.
V roce 2010 byl tento nádherný svatostánek prohlášen Národní kulturní památkou České republiky.
Pravoslavný kostel sv. Petra a Pavla
Nádherně zdobený byzantující pravoslavný kostel sv. Petra a Pavla byl vystavěn v tehdy vznikající výstavní vilové čtvrti Westend v letech 1893 - 1898 podle plánů architekta Gustava Wiedermanna z Františkových Lázní. Vzorem stavby se stal byzantsko-staroruský chrám v Ostankinu nedaleko Moskvy. Pravoslavný chrám s bohatou výzdobou je přístupný v návštěvních otevíracích hodinách denně od 9:00 do 18:00.
Procházka centrem města je nádherná.
Hrad Loket
Kamenné královské sídlo, více než 800 let staré. Hrad Loket. Sloužil králům, měšťanům ale také jako vězení. Věděli jste, že hrad i město Loket dostaly název podle toku řeky Ohře, který připomíná tvar paže ohnuté v lokti?
V hradních sklepeních byl vězněný maličký budoucí římský císař a český král Karel IV. Uvidíte kus Zakletého purkrabího, tedy kus meteoritu. Největšího, který kdy dopadl na území nynější České republiky.
Na hradě se potulují různé kreatury. Například skřítek Štrakakal, který nahání s kartáčem neučesané dětí. Narazíte také na draka Šarkana. Je to však miláček, hospodyňky si k němu chodí pro oheň do kamen. Expozice útrpného práva je vskutku působivá, spíše pro silnější povahy, ale zcela jistě je zajímavá. Navíc můžete vidět sbírku porcelánu, zbraní a cínu.
Na Loket si nechte v itineráři minimálně dvě hodiny času.
Důl Jeroným
Národní kulturní památka Důl Jeroným je unikátním svědkem hornické kultury a dovednosti našich předchůdců. Cínový důl Jeroným vám odhalí těžbu cínu v 15. a 16. století. Nebyl sice nikdy tak bohatý a věhlasný, ale zachoval se v původní podobě. Stěny jsou zbrázděny rýhami od tehdejších havířů.
Pevná obuv nutná a svetr se bude hodit.
Slavkovský les
Nezanedbatelnou částí kraje je Slavkovský les. Nelze ho minout, leží uprostřed lázeňského trojúhelníku a má něco málo přes 600 km2. Vidět můžete například rozsáhlá rašeliniště nebo mokřady.
SOOS rezervace
V rezervaci SOOS uvidíte unikátní pozůstatky slaného jezera, které se během staletí přeměnilo v rašeliniště a minerální slaniště. Je to vlastně taková příkopová propadlina s nepropustným kaolinovým dnem. A protože je bez odtoku vody, usazují se zde postupně několikametrové vrstvy rašeliny. Nejatraktivnější jsou zde mofety - vývěry oxidu uhličitého.
Mofety s nepleťte s bahenními sopkami. :-)
Naučná stezka Kladská
Kladské rašeliny obepíná Naučná stezka Kladská. Patří k nejstarším v Čechách, měří dobré dva kilometry a jedná se o nejcennější část chráněné krajinné oblasti Slavkovský les.
Svatošské skály
Svatošské skály jsou obestřeny pověstmi. V dobách kdy ještě nebyly babyboxy, bylo nalezeno opuštěné mimino a dostalo jméno Jan Svatoš. Mládenec přislíbil svou věrnost víle, která ho naučila kouzla a čáry. Jednoho dne se však Svatoš zamiloval do pozemské dívky, kterou si chtěl vzít. V den svatby se však řeka Ohře rozbouřila a z ní vystoupila rozzlobená víla a proměnila celý svatební průvod ve skály.
Skalám se dodnes říká Kněz, Ministranti, Nevěsta se Ženichem, Svědkové, Muzikanti a tak dále.
Mariánské lázně
Jsou jeden velký lesopark obklopený lesy s mnoha stezkami a cestičkami. Na každém kroku narazíte na nějaký ten pramen, takže si nezapomeňte vzít pohárky s sebou. V Mariánkách je největší atrakcí zpívající fontána a park miniatur Boheminium.
To je alespoň kolonáda, jak má být.
Park Boheminium je pro všechny. Vtáhe i jak dospělé, tak děti. No kde jinde můžete vidět tolik hradů a zámků z ptačí perspektivy
Františkovy lázně
Snad nejvíce vážně se bere lázeňská léčba ve Františkových lázních. Místní prameny jsou nejstudenější z pramenů lázeňského trojúhelníka. Jsou velmi chutné a osvěžující. Ale nastudujte si předem jejich další účinky, které jsou poněkud urychlující.
Tak to je on. Symbol lázní. Jeho originál uvidíte v muzeu. V parku je jeho kopie. Dámy, dotkněte se palečku a otěhotníte :-)
Školní nebo kolektivní výlet Karlovy Vary a okolí