Jak si užíti Azurové pobřeží a nemíti přitom paty samý puchýř

Francie

Paříž, údolí Loiry, magický Disneyland, Andělská zátoka, Provance. Nejžádanější destinace napříč všemi generacemi. Živoucí historie ruku v ruce se zábavou, mořem a zdravou gastronomií.
Fotolia eifelka spring
Azuro

wIMG 20170930 112937w

Letopočty, jména, data narození, úmrtí a svateb, jména světců, králů, malířů. To je třeba se dozvědět při cestování. To rozhodně. Ale všeho moc škodí.
Nemusíte vidět všech 17 historických paláců, stačí 3. Nemusíte naběhat desítky kilometrů, abyste navštívili 9 kostelů, 6 kašen a pojmenovali všechny rodové větve a světce na mostech. K tomu abyste si udělali obrázek o daném městě a zaperlili před známými, stačí 3 paláce, 2 kostely a zapamatovat si jednoho hlavního světce daného města. Cenná fakta rád na počkání vyklopí třeba stejda Gůgl.
 

Jde to i bez puchýřů

Cestujeme, abychom poznali místní kolorit, pochopili kulturu a historii domodorců. Jde to i méně bolestivou a daleko příjemnější cestou. Najdete-li si čas na posezení u kávy, popíjení vína a klábosením s místními prodejci na tržišti. Ti totiž vědí nejvíce a rádi se o místní drby podělí. Nasávat atmosféru lze i jinak. Pánové nezapomenou hodnotit zdejší vozový park a dámy zase vkus a outfity místních krasavic.

Jak na to tedy?

Budete potřebovat charismatickou průvodkyni (nejlépe mluvící francouzsky) a k tomu páreček pohodových řidičů. Na těch to stojí. Samozřejmostí je moderně vybavený a dobře vypadající autokar, plnící všechna přání klientů (wc, klima, kávovar, polohovací sedačky).

Odjezd je v 16 hodin z Brna. Poté co jsme postáli hodinku na Kolišti (kvůli drobným úpravám kanalizace), vylétli jsme bryskně směr Mikulov.

Zpíváme jako rodilí francouzové, o pauzách se občerstvujeme. 

Zájezd zahajujeme jako vždy zpěvem našeho oblíbeného francouzského šansonu, který pilujeme každé ráno a večer. Bez toho by to nešlo a tím to vše začíná a končí.

Poté co si vzájemně rozdáme mnohé materiály, mapky, informace a telefonní čísla zahajujeme oficialně zájezd. V autobuse je dobré si povykládat co nejvíce špeků, drbů a vychytávek, abychom si ušetříli puchýře a otlačeniny na místě.

Noční přejezd zvládneme jako nic, protože páni řidiči čile vaří kávičky, rozdávají pivečko a účastníci si radostně vyměňují vzorky domácích pálenek.

Cesta ubíhá hladce. Těm kreativnějším a pohyblivějším se podaří najít polohu ke spánku a zadřímnout. Ostatní poulí zraky do tmy, sledujíce ubíhající světla a k ránu již zdřímnou všichni.
Šmrncneme Graz, Benátky, obkroužíme Veronu. Dálnice jen šustí, občas šustí také papírky od bonbonů, které rozbalují páni řidiči, a nad ránem jsme u Janova. Nesměle nás probouzejí první ranní paprsky a pohled na mlhou zahalené přístavy a hladinu moře, kvůli kterému sem vlastně také frčíme.

Nyní už je na co koukat. Jedeme už po pobřeží a krajina se neskutečně krásně mění a nabízí pohledy z výšky na přímořská městečka a na Ligurské moře, které je části Středozemního moře. 
 
V 8 hodin jsme v Monte Carlu. Tak ještě kávičku a posnídat a jde se na to. Do barůžku patří: doklady, peníze, mobil, láhev s vodou, oplatek, ručník a plavky. A to i v září. Než vyrazíte, matleme se ještě krémem na opalování. Řidiči potřebuj udělat povinnou 9 hodinovou pauzu po dlouhé cestě a my vyrážíme.
Procházkou podél pobřeží obdivujeme milionářské jachty. Monacké knížectví, zmáčknuté na 2 km a počtem obyvatel 37 800 je zcela odlišné od zbytku Azurového pobřeží. Co místní nenahoní na šířku, snaží se vyhnat do výšky. Je až neuvěřitelné jak se každým rokem Monte Carlo mění, kolik zcela nových budov, hotelů, obchodů vyrůstá na tak malém prostoru. V podstatě se jedná o skleněné a betonové město, v němž dominují vysoké hotely a bytové domy, které se zvedají do kopců, jehož ekonomika je poháněná cestovním ruchem.
IMG 20170928 112818

Monaco

  • magnet pro milovníky milovníky rychlých vozů a hédonisty
  • nejdražší reality světa najdete právě zde
  • daňovým rájem – jelikož zde se prostě daně neplatí
  • dějiště Velké ceny Monaka od roku 1929
  • Monte Carlo – proslulé město hazardu a nejznámější část Monackého knížectví

IMG 20170928 115638

 

Co v pohodičce stihnete za 5 hodin

  • Výměnu stráží ve 11.55
  • Oceánografické muzeum – podívaná pro velké i malé – cca 2 hodinky
  • Casino Monte Carlo – koukněte to vestibulu
  • Katedrálu sv. Mikuláše v Monaku - zde je pohřbena Grace Kellyová
  • Japonské zahrady

IMG 20170928 133333


Poté co jsme si prošli výše uvedené, i s přestávkami na kafíčko, nákup suvenýrů (před knížecím palácem, v uličkách starého města), zakotvili jsme na pláži. Po cestě jsme zakoupili sýry, bagety a lahvinku místního vínka. A nic nebránilo vstřebávání zážitků a pochutin. Puchýře zatím nikde. Prohodili jsme své plavkové modely a bílá těla na pláži, zaplavali v moři a vyrazili do hotelu. 
 
Snídaně klasicky francouzská. Bageta s marmeládou a nutelou není sice tou pravou představou pro české turisty, nicméně ve Francii to opravdu jinak nejde. Proč si tedy nenatřít na bagetu (k údivu místní obsluhy) kapánek Májky nebo proložit toustík uherákem. Každý dle svého. A vyrážíme.

Druhý den: městečko zavěšené na skále Éze, a luxusní vily Ephrussi de Rothschild a vila Kerylos.

Zahajujeme velkolepými nákupy sýrů, vín, olivového oleje, baget a dalších pochutin. Ceny přijatelné, kvalita nesrovnatelná. V městě Éze trávil spoustu času také Walt Disney. Vyšplhali jsme se až k botanické zahradě. Tolik kaktusů jsme nikdo nikdy nikde neviděli.
IMG 20170929 110845
 
IMG 20170929 113730
 
 
 
 
Villa Ephrussi de Roshschild
 
Zatímco jsme žvýkali poslední zbytky řízků (jichž jsme v autobuse při zahájení zájezdu napočítali kolem 120 kusů), poslouchali jsme historii finanční dynastie Rothschildů. Někté účastníce počaly spřádat plány, kterak se do této famílie provdát. Pro začátek postačí návštěva luxusní jedinečné vily a přenádhernými zahradami. Odborníci se shodli: „Kam se hrabou Wersailles“. Fotografie mluví za vše.
ephrussi
 
IMG 20170929 113730

Večer jsme neodolali opět koupačce. My ze severu se v moři koupeme bez problémů i v září.

IMG 20170930 135408
S rozzářenými obličeji plnými dojmů se večer houfujeme u autobusu a opět na ubytování. Některým zdatnějším účastníkům již otrnulo (po předchozí probdělé noci v autobuse), takže sečkávají ve vzájemné horlivé diskuzi do večerních hodin, vyměňující si své aktuální zážitky.

Třetí, poslední den. Nice.


Vítejte v Nice. Tady se naše paní průvodkyně rozohnila snad nejvíce. Město svojí kombinací městského štěrku, bohatství starého světa, celoročního slunečního svitu a ohromujícího přímořského umístění je neoficiálním hlavním městem Azurové pobřežní oblasti. Pro každého návštěvníka je povinnost je navštívit.

FrancieNice20148of22
Také nás tu čeká „devítka“. Po cestě do nás Zdenička valí informace o Nice, hotelu Negresco, uměle zbudovaném letišti a Anglické promenádě.
Vypuštění jsme na začátku náměstí Masséna a rozjaření se hrneme v davu poznat nepoznané. Zdenička již rozklíčovala kulinářský a požitkářský charakter skupiny, tudíž nás nezatěžuje zbytečným letopočty a jde přímo k věci. Kde se koupí nejlepší olivy, olivový olej, socca, kde je tržiště. Kde se najíst a za kolik. Hodinou omezený čas chceme využít co nejlépe. Vrháme se na místní stánkaře a objednáváme hlava nehlava místí dobroty a cpeme si je za žgraně. Ceny dostupné a kulinářských zážitků nepřeberně. Objevuji stánek s ústřicemi. Jelikož jsem je nikdy nikde nejedla. Rozhodla jsem se, že dnes to bude poprvé. Kde jinde, než tady, čerstvě vytažené z moře. Nechávám si vysvětlit jak se taková ústřice má slupnout. Zakápnout citronem a požvýkat. Chuťově jako měkčí kvašák. Dobrota. Proč ne. Dám si hned tři. Přidává se ke mně několik našich klientů. No neberte to. Čerstvá ústřice za euro. A máme tu premiéru za sebou. Snídali jsme ústřice. Tak si to přesně představujeme, to užívání na zájezdech.

IMG 20170930 092825

IMG 20170930 095839IMG 20170930 104402

 

Nemůžeme však vynechat zásadní památky města. Šplháme tedy na hradní kopec, odkud se naskýtají až kýčovité výhledy do celé Andělské zátoky.Víte proč se jí říká Andělská nebo také Zátoka andělů? Je to tím, že je tak nádherná? Ve skutečnosti se zde vyskytovalo moho ryb angelfish (skalár). My si ale necháme iluzi o zátoce pojmenované po andělech. 

IMG 20170930 115057

Scházíme do starého města a nyní již přichází na řadu to pravé užívání. Zakotvíme na sklenici typického anýzového pastisu. Je pravdou, že k tomuto nápoji se musíte dopracovat pravidelným tréninkem. Jak říká Zdeňka, je třeba si jej někdy zředit vodou až na úroveň homeopatik. V horkém dni na konci září nám však přišel velmi vhod. Vdechly jsme i několik misek místních oliv.

IMG 20170930 121517IMG 20170930 121600
Znaveny popíjením odebraly jsme se lehkým krokem přes silnici na pláž. Výhodou Nice je, že má pláže téměř v centru města. Nemusíte se plahočit mnoho kilometrů za město. Stačí přejít silnici a jste na pláži. Dostanete chuť na drink nebo soccu, šupky dupky přes silnici, a jste zpět ve městě. Takto střídáte až do večera, kdy se rozhodnete, že je třeba celý výjezd dozdobit zlatým hřebem. A jelikož máte naprosto detailní instrukce jak na to, nic nebrání ve výběru místního menu za dobrou cenu a kvalitu. Je lépe usednout kolem 5 hodiny a počítat na celou večeři tak 2 hodiny času. Francouzi mají dost času na jídlo a nepochopí, že byste rádi během 30 minut zhltli všechny tři chody, zalili to litrem vína , narazili batoh a pádili dál. Vždyť takový zaměstnavatel, který dává pouze 1,5 hodiny na oběd je považován za špatného zaměstnavatele. Počítejte, že si počkáte a nebudete litovat.


Menu o 2 nebo 3 chodech pořídíte od 12 do 30 euro. Doporučujeme najít 3 chodové do 20 euro. Každý chod vybíráte z několika variant. Restaurace se pomalu začínají otvírat kolem 17 hodiny. Jsou podél celého trhu, kolem katedrály i v místních uličkách.

V Nice musíte ochutnat

Socca

Čersvě upečená cizrnová palačinka, na povrchu křupavá, uvnitř měkoučká a heboučká. Opepříte, pokapete olivovým olejem a baštíte. Rozhodně nesmí chybět sklenička vínka.

IMG 20170930 160518

Salade Nicoice – Niský salát

Podávaný často jako předkrm
Směs listového salátu s vařenými vejci, tuňákem, olivami, řapíkatým celerem, cibulí, ředkvičkou , rajčaty, paprikou. Úžasný dresing spojí chutě v neskutečnou manu.

IMG 20170930 172904

Pissaladiere

Něco jako pizza, ale není to pizza. Slaný koláč s cibulí, olivou a ančovičkou. Intenzivní pokrm, za pár euro, který musíte ochutnat. U okénka, nebo na trhu.

Ratatouille

Mnoho regionů, mnoho receptů. Původní recept však pochází z Nice. Směs zeleniny v konzistenci od řídké po hustou.

Olivy

Kupte si na trhu do pytlíku k pojídání u moře. Nám nejvíce chutnají s česnekem, bazalkou.

IMG 20170930 092047

Tarte aux Pommes – koláč s jablky

Tenoučké lehké těsto, završené zkaramelizovanými plátky jablek a kopcem šlehačky. Mají je i u okének.

IMG 20170930 180959

Baguett

Bagetu a sýr si musíte koupit hned po příjezdu do Francie. Nejen do Nice. Nikde jinde na světě takové bagety nedělají. Ihned ke konzumaci. Ráno nadýchané, křupavé. Večer jako guma.

Růžové víno

Nejčastější víno v Nice. Odpolední sklenka roséčka je nezbytná. Víno seženete kvalitní a za dobré ceny téměř všude.

Den jsme zakončili promenádou, jak jinak, než po Anglické promenádě. Rozjaření nastoupili do autobusu a nechali se ukolébat a dovézt do naší krásné zemičky. Na konci zájezdu už zpívali zvesela všichni :-)


Mělo to jednu chybu. Bylo to krátký. Příští rok jedeme se Zdeničkou Jankovou: 

Hlaste se zavčasu, protože Zdenička má svůj rozrůstající se fanklub bývalých i současných studentů, kteří bez váhání rezervují hned po zveřejnění. 

 

 

Jsme členy asociace

AČCKA 25 let s vámi

Facebook

Odebírat žurnál

Váš e-mail
(*)
Vepište svůj email
(*)
Neplatný vstup
zpracováním osobních údajů
Zaškrtněte pole prosím.