Židovská Praha ve stopách rabiho Löwa

Česká republika

Cestovatelské postřehy o naší krásné zemi. 
 

DSC01259

DSC01585

jewishVíte co je Tóra nebo Kipa? Proč mají Židé rok 5777 a ne 2016? Proč se nechávají obřezat? A kdy a jak se slaví Šabat, Pesach nebo Chanuka?

Židovští obchodníci a „bankéři“ si své místo v Praze nacházeli již od 10. století. Původní osada, známá jako Židovské ghetto na Malé Straně, byla nejvýznamnější židovskou obcí v českých zemích. Postupem času ji vystřídalo osídlení na dnešním Josefově.Stalo se z ní Židovské město s vlastní samosprávou, školstvím a soudnictvím.

Teprve v roce 1848 však získali Židé stejná práva jako ostatní lid a mohli se volně vystěhovat z Ghetta.

Nahlédněte s námi do židovských tradic, náboženství a obyčejů:

Judaismus, více než jen modlitba

Židé vyjadřují zásady svého náboženského vyznání osobitými tradicemi a zvyky. Judaismus ovšem znamená více než jen pravidelné modlitby, oslavy svátků či dodržování zvláštních jídelních pravidel. Spíše než o náboženskou nauku jde o způsob života, který zahrnuje veškeré lidské konání od narození do smrti.

Tóra, základ židovství

Základním dokumentem judaismu je Tóra neboli 5 knih Mojžíšových, které vypráví dějiny Židů. Je to posvátný text zaznamenaný ručně na svitcích pergamenu, upevněném na dřevěných tyčích.

Luach, časové spojení s přírodou

Židovský kalendář (luach) se od běžného kalendáře liší. Luach počítá roky podle slunečního cyklu. Počátkem je stvoření světa. Měsíce se pak určují podle lunárního cyklu. Délka měsíce tedy trvá 29,5 dne (29 nebo 30), podle skutečné doby oběhu Měsíce kolem Země.

Školní zájezd po stopách rabiho Löwa 

Kdo by neznal jarmulku

Při modlitbách a požehnáních musí mít židovští muži pokrytou hlavu. Čepici často nahrazuje malá čepička zvaná kipa či jarmulka. Podobně je tomu při návštěvě posvátných míst, především synagog a hřbitovů.

Obřízka. Teror nebo tradice?

Obřízka (mila) byla spolu se šabatem historicky nejdůležitějším symbolem judaismu. V mnoha dobách byla zakazována. Pro Židovské chlapce je však nejdůležitějším obřadem. Vyjadřuje se jí myšlenka, že tělesnost a pudovost mají být podřízeny vyššímu, mravnímu zákonu.

Nejvýznamnější židovské svátky

Svátků je v judaismu mnoho. Zde je jen velmi úzký výběr těch nejznámějších:

• Každý pátek večer se západem Slunce až do východu prvních sobotních hvězd slaví Židé Šabat, též známý jako Šábes. Při Šabatu je zakázána většina prací a činností. V moderním pojetí je zakázáno například i kouřit, jezdit autem či používat elektrické spotřebiče (např. televizi). Člověk se má oprostit od diktátu práce a věcí, a věnovat čas sobě, rodině a přátelům. Hezké, že?
• Nejsvětější den v židovském kalendáři se nazývá Jomkipur neboli Den smíření. Je zakázána veškerá práce, Židé dodržují přísný půst, zpytují svědomí a modlí se.
• V období křesťanských Vánoc nastává židovský svátek Chanuka neboli Svátek světel. Trvá osm dní, kdy každý den se zapaluje jedna svíce na osmiramenném svícnu.
• Pesach neboli „Svátek překročení“, často také označován za „Svátek nekvašených chlebů“ je jedním z nejstarších a nejdůležitějších židovských svátků, při němž Židé slaví osvobození Izraele z egyptského otroctví. Trvá 8 dnů. Platí podobná pravidla jakou při Šabatu.

Každý svátek má samozřejmě více košatějších pravidel než uvádíme.

Kdo touží poznat detailní souvislosti a vztahy, nechť se s námi vydá po stopách judaismu přímo do srdce Židovské Prahy.

Opomíjené bohatství Židovské Prahy

Přestože židovské památky představují skutečné historické a architektonické skvosty, často je minete bez povšimnutí. Výlet Židovskou Prahou vás uchvátí a zjistíte, co běžně míjíte bez povšimnutí. Ať se rozhodnete vyrazit na vlastní pěst nebo s námi, pamatujte na vhodný oděv. Zakrytá ramena, dekolt a stehna. U hochů pokrývka hlavy.

Maiselova synagoga

Synagogu nechal postavit židovský primas Mordechai Maisl v renesančním slohu v letech 1590-93. Ve své době největší židovská pýcha Prahy byla bohužel několikrát přestavována a krácena až do současné podoby. Při návštěvě si můžete prohlédnout sbírku liturgických nádob, které z velké části pocházejí z konfiskovaného židovského majetku z dob okupace.

Pinkasova synagoga

Gotická Pinkasova synagoga v centru Josefova je věnována památce obětí holocaustu. Na stěnách synagogy jsou napsána jména více než 77 000 Židů z Čech a Moravy. Tíživou vzpomínku umocňuje výstava více než čtyř tisíc originálních kreseb dětí z koncentračního tábora v Terezíně. Nahlédněte na skutečný život v táboře.

Klausová synagoga

Barokní synagoga vystavěná na náklady primase Mordechai Maisla. Podle slova „Klaus“ neboli „malá budova“. Původně zahrnovala tři stavby – školu talmudu, modlitebnu a v poslední budově mikve (rituální lázeň) a péči o nemocné. Tato podoba byla zničena požárem v roce 1689.
Stálá expozice Židovského muzea provede nejznámějšími i méně známými židovskými tradicemi a zvyky. Podívejte se, jak vypadají židovské rituály jako narození, obřízka či svatba. Jaké předměty jsou typické pro židovskou domácnost a mnohé další.

Španělská synagoga

Navštivte nejmladší a zároveň nejkrásnější z pražských synagog Židovského města. Byla založena v roce 1868. Okázale zdobený interiér s převahou orientálních prvků a přírodních štukových motivů vám doslova vyrazí dech. V 16. století se stala ostrovem naděje pro španělské Židy, vyhnané Isabelou Kastilskou ze své domoviny. Odtud její jméno „španělská“. Dnes slouží jako muzeum židovských textilií.

Staronová synagoga

Chcete vidět nejstarší synagogu v Evropě? Pak nesmíte vynechat Staronovou synagogu. Dříve nazývaná Nová nebo Velká. Pochází z 13. století a řadí se mezi nejstarší a nejkrásnější gotické památky Prahy. Dodnes slouží k bohoslužebným účelům. Srdcem celé synagogy je k východu obrácený svatostánek, který ukrývá tóru – pět knih Mojžíšových.
Podle pověsti jsou na její půdě uloženy pozůstatky Golema. Kdoví, nezbývá než se přesvědčit na vlastní oči.

Místo odpočinku tisíců židovských duší

„Dům života“, židovsky Beth-chaim, je tichým místem odpočinku mnoha židovských duši. Není přesně známa doba jeho založení, ale nejstarší náhrobek se datuje 25. dubna 1439. Fungoval až do roku 1787, kdy by hřbitov oficiálně zrušen. Zůstal jen omezený prostor mezi domy. A protože Židé nesmějí vykopávat kosti mrtvých, začalo se pohřbívat do vrstev. V současné době je na omezeném prostoru umístěno 12 000 náhrobních kamenů a 80 000 hrobů ve 12 hřbitovních vrstvách nad sebou.

Kdo by neznal Golema. Umělou bytost s obrovskou silou.

Jeho pravděpodobný tvůrce, velký náboženský učenec a pedagog rabi JehudaLiwa ben Becalel, zvaný rabi Löw (1609), je pohřben na zdejším židovském hřbitově.

Obřadní síň

A nakonec nelze opomenout ani výstavní síň, která od roku 1926 slouží židovskému muzeum pro výstavní účely. Stavba v novorománském slohu z let 1906-1908 je umístěná nedaleko Židovského hřbitova a původním účelem byla rituální očista zemřelých a spolková místnost Pohřebního bratrstva.

Pojďte s námi pochopit jeden z kořenů evropské historie a kultury. Bez předsudků. S otevřenou myslí. Odhalte nejdůležitější pravidla a tradice židovského života. Vezměte sebou děti. Ukažte jim, že ne vždy byl svět tak tolerantní a otevřený.

Naplánujte si s námi výlet do Židovské Prahy. Načerpejte informace zde nebo si je poslechněte v mnohem větším rozsahu z úst našeho skvělého průvodce Tomáše Kryla.

Vydejte se s dětmi či školáky po stopách rabiho Löwa.

Facebook

Odebírat žurnál

Váš e-mail
(*)
Vepište svůj email
(*)
Neplatný vstup
zpracováním osobních údajů
Zaškrtněte pole prosím.

Uspořádejte si svůj zájezd